Podzim je tady a s ním doba dozrávání švestek a jablek. Mezi nejoblíbenější formy zpracování tohoto ovoce patří v našich končinách destilace, tedy proměna ovoce v pálenku. Jak ale ovoce správně zpracovat, aby s něj na konci procesu byl kvalitní destilát?

Uzení sýrů v domácích udírnách je velmi populární, protože si celkem snadno můžete vyrobit pochoutku na rodinnou oslavu nebo jen tak na chuť k pivu či vínu. Při uzení sýrů je dobré dodržovat několik základních pravidel, ale zároveň se nebojte experimentovat s chutěmi, kořením i dobou uzení a najděte si svůj oblíbený recept.

K nejdostupnějším a také nejoblíbenějším léčivým rostlinám u nás patří bez černý. Právě v těchto dnech je možné sbírat jeho voňavé květy, z nichž se dají připravovat čaje, sirupy, nejrůznější šťávy i med. Z bezových květů si však můžeme připravit i chutný dezert - oblíbená je například úprava smažením ve vinném těstíčku.

Z hlediska teploty rozlišujeme 3 typy uzení, na jejichž specifikaci se v článku zaměříme. A nezapomeneme ani na výběr dřeva, které zásadním způsobem ovlivňuje chuť a vůni hotových vyuzených výrobků.

Udit se dá téměř jakékoliv maso, ne každé je však k uzení vhodné. Vzhledem k tradici domácích zabijaček se v našich končinách k uzení nejčastěji používá maso vepřové. K nejoblíbenějším částem vepřového, které udíme, patří kýta, plec, bok, špek, kotleta nebo krkovice, lahůdkou je také uzené vepřové koleno a jazyk.

Také máte doma nadbytek švestek a nevíte, co s nimi? Jako první jistě každého napadne možnost je zkapalnit, ale co takhle je usušit a proměnit v chutnou a zdravou sladkost? Sušené švestky mají příznivý vliv na naše zdraví a kromě toho, že dokážou nahradit nezdravé bonbóny a cukrovinky, mají široké možnosti využití také v kuchyni.

Domácí výroba klobás má na našem území dlouhou tradici. Obřad přípravy masové směsi, její plnění do střívek a následné uzení patří neodmyslitelně k domácí zabijačce už celá staletí. I když konzervace masa již není v dnešní době hlavním důvodem uzení, je domácí uzení stále velmi populární. Důvodem je specifická chuť uzených výrobků, a také dostupnost mobilních elektrických udíren, které celý proces uzení značně zjednodušují.

Druhou polovinu prázdnin a také začátek školního roku nám zpříjemňují ostružiny - chutné ovoce, které se vyskytuje nejen na zahradách, ale také na loukách u lesa. Pokud je nechcete trhat z keříku přímo do pusy, nebo si je dát jen tak s cukrem, můžete je využít na přípravu řady dobrot. Máme pro vás pár tipů na ostružinové dobroty.

Vejce jsou neodmyslitelnou základní součástí českého jídelníčku a jejich zásoba nechybí téměř v žádné české lednici. Připravujeme si je k snídani, konzumujeme je jako volské oko místo masa, přidáváme je do buchet a koláčů, zdobíme jimi obložené chlebíčky. Mnozí však o vejcích téměř nic nevědí.

Záleží vám na tom, co jíte? Kupujete si kvalitní suroviny a věnujete dostatečnou pozornost tepelné přípravě pokrmů? Pak byste se měli zaměřit také na tuk, na kterém potraviny připravujete. Jako nejlepší tuk pro vaření, pečení či smažení je označováno přepuštěné máslo ghí, které nejenže je chutné, ale má také spoustu pozitivních účinků na lidské zdraví.

Pokud také patříte k lidem, kteří se nebojí zkoušet nové věci, dávají si záležet na tom, co jedí a zdravá výživa pro ně není neznámým pojmem, pak vás jistě zaujme tibetská houba. Možná už jste o ní slyšeli, možná je pro vás naprostou novinkou, každopádně za pozornost jistě stojí – působí totiž až neuvěřitelně pozitivně na lidské zdraví.

V současnosti existuje téměř 900 druhů šalvějí. Známá je především šalvěj divotvorná, jejíž pěstování bylo pro její psychotropní účinky u nás zakázáno, dále šalvěj lékařská, ale v posledních letech se do popředí zájmu dostává také šalvěj hispánská, neboli chia. Semínka jsou považována za „superpotravinu“, protože obsahují obrovské množství ceněných látek.

Zejména před Vánoci se sháníme po dobrých oříšcích, které přidáváme do těsta na vánoční cukroví, nebo jím cukroví dekorujeme. U nás nejčastěji používáme vlašské ořechy, lískové ořechy či mandle. Víte ale, jak chutnají třeba piniové, pekanové či makadamové ořechy? Na tradiční český vánoční stůl se samozřejmě příliš nehodí, ale za zkoušku jistě stojí.

"Lidé jedí od vynálezu kuchařského umění dvakrát více než vyžaduje příroda," stěžoval si Benjamin Franklin, jeden ze zakladatelů Spojených států, a to pokaždé, když byla řeč o kuchařkách. Může mít pravdu. Jenže právě kuchařky přinesly onu rozhodující rozmanitost do jednotvárnosti vaření.

Vajíčka k Velikonocím neodmyslitelně patří, ale často se stává, že nám jich po svátcích zbude tak trochu nadbytek. Jenomže co s nimi? Přeci je nevyhodíme! Nejlepším řešením je vejce zužitkovat. Můžeme si z nich připravit plno jak tradičních, tak i méně známých pochoutek. Vejce se tak stanou součástí chutného oběda, nebo pohoštění pro návštěvy.

Všude slyšíme, jak jsou kysané výrobky zdravé, jak upravují zažívání a přispívají ke zdravému trávení. Víte však, z čeho se vyrábí? Jaké množství bychom měli konzumovat? Jaké existují druhy kysaných mléčných výrobků, a vyznáte se v nich? Pokud také tápete v tom, jaký je rozdíl mezi kefírem, podmáslím, kyškou či jogurtovým mlékem, čtěte následující řádky.