Podzim je tady a s ním doba dozrávání švestek a jablek. Mezi nejoblíbenější formy zpracování tohoto ovoce patří v našich končinách destilace, tedy proměna ovoce v pálenku. Jak ale ovoce správně zpracovat, aby s něj na konci procesu byl kvalitní destilát?

Uzení sýrů v domácích udírnách je velmi populární, protože si celkem snadno můžete vyrobit pochoutku na rodinnou oslavu nebo jen tak na chuť k pivu či vínu. Při uzení sýrů je dobré dodržovat několik základních pravidel, ale zároveň se nebojte experimentovat s chutěmi, kořením i dobou uzení a najděte si svůj oblíbený recept.

K nejdostupnějším a také nejoblíbenějším léčivým rostlinám u nás patří bez černý. Právě v těchto dnech je možné sbírat jeho voňavé květy, z nichž se dají připravovat čaje, sirupy, nejrůznější šťávy i med. Z bezových květů si však můžeme připravit i chutný dezert - oblíbená je například úprava smažením ve vinném těstíčku.

Z hlediska teploty rozlišujeme 3 typy uzení, na jejichž specifikaci se v článku zaměříme. A nezapomeneme ani na výběr dřeva, které zásadním způsobem ovlivňuje chuť a vůni hotových vyuzených výrobků.

Udit se dá téměř jakékoliv maso, ne každé je však k uzení vhodné. Vzhledem k tradici domácích zabijaček se v našich končinách k uzení nejčastěji používá maso vepřové. K nejoblíbenějším částem vepřového, které udíme, patří kýta, plec, bok, špek, kotleta nebo krkovice, lahůdkou je také uzené vepřové koleno a jazyk.

Také máte doma nadbytek švestek a nevíte, co s nimi? Jako první jistě každého napadne možnost je zkapalnit, ale co takhle je usušit a proměnit v chutnou a zdravou sladkost? Sušené švestky mají příznivý vliv na naše zdraví a kromě toho, že dokážou nahradit nezdravé bonbóny a cukrovinky, mají široké možnosti využití také v kuchyni.

Domácí výroba klobás má na našem území dlouhou tradici. Obřad přípravy masové směsi, její plnění do střívek a následné uzení patří neodmyslitelně k domácí zabijačce už celá staletí. I když konzervace masa již není v dnešní době hlavním důvodem uzení, je domácí uzení stále velmi populární. Důvodem je specifická chuť uzených výrobků, a také dostupnost mobilních elektrických udíren, které celý proces uzení značně zjednodušují.

Jak správně naložit maso na uzení, do láku, či na sucho? Jak připravit solící směs a jak dlouho nechat maso naložené? Celý proces uzení začíná nákupem a naložením masa. Jak na to?

Když si jdete kupovat těstoviny, možná si mezi nimi nijak zvlášť nevybíráte. Většinou se řídíme podle ceny, oblíbené značky, nebo podle tvaru. Jen málokdy se pozastavíme nad tím, z čeho jsou vlastně vyrobeny a jaké jsou kvality. Mezi ty, které předčí všechny ostatní, patří semolinové těstoviny. Nejenže jsou chutné, nerozvařují se a mají vysokou nutriční hodnotu.

Čerstvý i sušený, nákladaný i kandovaný. Ve všech těchto podobách se v kuchyni uplatní zázvor. Jde však nejen o přísadu do pokrmů, ale zároveň i o přírodní lék, který zbaví tělo řady neduhů.

Uzení a douzování párků a salámů není tak běžné, jako výroba domácích klobás a uzení masa. Přesto i tyto uzenářské výrobky můžeme s úspěchem vyrobit ve své udírně.

Když se řekne maďarská kuchyně, mnohým vytane na mysli segedínský guláš. Chyba! Slavný guláš ze zelím totiž vůbec není maďarským pokrmem. Na druhou stranu guláše v maďarské kuchyni opravdu najdeme, říká se tak ovšem husté polévce. Guláš tak, jak jej známe my v Česku, nazývají Maďaři perkelt.

Možná vás to překvapí, ale zmrzlina, kterou si koupíte v obchodě, vlastně není vždy úplně zmrzlina. Když se pozorně podíváte na etiketu, zjistíte, že většinou jde o mražený krém. Ten může obsahovat rostlinné tuky, emulgátory nebo umělá aromata. Zkuste raději domácí zmrzlinu. S kvalitním zmrzlinovačem bude její příprava hračka.

Ocet je v kuchyni nenahraditelným dochucovadlem, které užijeme při přípravě mnoha pokrmů. Ještě před několika lety se v českých domácnostech používal jen jediný typ octa – kvasný lihový. Dnes však kuchaři a kuchařsky stále častěji sahají po octech méně známých, jako je rýžový, malinový, bylinkový ocet či ocet balsamico.

Jednou z nejtypičtějších kulinářských specialit Valašska je sladký koláč z kynutého těsta nazývaný frgál. Nechybí na žádné svatbě, rodinné oslavě ani na dalších významných událostech, přitom původně se jednalo o nepovedený koláč. Dnes se tato specialita, jejíž historie sahá do 1. poloviny 19. století snaží získat ochrannou známku Evropské unie.

Tukožroutská polévka – dieta která se stala hitem. Jedni ji vychvalují, druzí zatracují. Jsou lidé, kteří díky této dietě zhubli a jiní zase naopak přibrali a o tukožroutské polévce už nechtějí nikdy slyšet.