Venku je počasí, že by psa nevyhnal a tak se není čemu divit, když nás přepadne nějaká ta rýma, bolest v krku či kašel. Pokud to s námi není tak vážné, že bychom museli navštívit lékaře, ale přitom zdraví se být také necítíme, musíme si umět pomoct sami. Žádný přímý lék na „pouhé“ nachlazení stejně neexistuje, ne nadarmo se říká, že neléčená rýma trvá sedm dní a léčená týden. Mezi lidmi je však známá celá řada tipů a triků, jak posílit imunitu a být vůči nemocem odolnější. Vhod přijdou zejména nejrůznější horké nápoje, z nichž některé jen vyženou z těla zimu, jiné mají i léčivé účinky a dokážou zabojovat s nepříjemným nachlazením.

Někdo má již své osvědčené recepty zděděné po prarodičích, jiní zase vaří lektvary dle rad lidových léčitelů, nebo věří na staleté tradice. Každý zkrátka spoléhá na jiné životabudiče a bojovníky proti chřipce a nachlazení, které však ne vždy zrovna chutnají, jako například cibulové a česnekové výluhy.

Cibulové a česnekové všeléky

Cibulový čaj - Snad nejméně oblíbeným zdravotním pitím je cibulový „čaj“ s cukrem a medem, který však skutečně pomáhá (ale některým dokonce i chutná). Ti otrlejší do sebe kopnou panáka cibulové šťávy s medem. Pro přípravu čaje potřebujeme 1 cibuli, 1 polévkovou lžíci majoránky, vodu, med a citron. Cibuli oloupeme, rozkrájíme na čtvrtky a zalijeme vroucí vodou. Do hrnku přidáme hrstku majoránky a necháme cca 10 minut louhovat. Hrnek máme zakrytý talířkem. Přecedíme, osladíme dostatečně medem a můžeme přidat citrón. Čaj popíjíme 3-4x denně.

Česnek proti nachlazení – potřebujeme 5 větších hlaviček česneku, 4 větší citrony a 150g medu. Očištěný česnek protlačíme přes lis, do něj vymačkáme citronovou šťávu a vše promícháme s medem. Směs dáme do sklenice, kterou uzavřeme a uložíme na 14 dní do lednice. Poté můžeme začít s užíváním – postačí 1 kávová lžička denně.

Ale nechme cibuli a česnek stranou a zkusme se zaměřit na jiné dary přírody, do jejichž konzumace se nebudeme muset tolik nutit. Spoustu jich můžeme najít na zahrádce, jiné koupíme v potravinách, ale pak jsou i takové, které pocházejí z dalekých zemí. Pro ně si budeme muset skočit do lékárny nebo prodejny zdravé výživy.

Zázvorový čaj

Skutečně velkou porci zdraví nám dokáže poskytnout čerstvý zázvor. Oddenky této rostliny pocházející z Asie jsou dnes již běžně dostupné snad ve všech marketech. Mají příjemnou, intenzivní a pikantní chuť s nádechem exotiky. Zázvor je možné využít všelijak - nastrouhaný syrový nebo sušený, drcený jako koření, kandovaný, nakládaný a v neposlední řadě z něj můžeme udělat výborný čaj. Čaj připravený z čerstvého zázvoru má nezaměnitelnou štiplavou chuť, která má své příznivce i odpůrce.

I odpůrci by však měli vědět, že zázvorový čaj je lékem na řadu neduhů. Zázvor obsahuje různé esenciální oleje, množství vitamínů a celkem 640 různých chemických látek. V kombinaci s medem a citronem tvoří skvělé léčivo proti nachlazení. Pomáhá také při zažívacích potížích, podporuje trávení a ulevuje při nadýmání a plynatosti. Rovněž zmírňuje závratě a nevolnosti (doporučuje se s mírou užívat v raném těhotenství). Popíjet jej můžete také při bolestech svalů a artritidě. Louhováním zázvoru ve vařící vodě totiž získáme obrovské množství léčivých látek.

Příprava zázvorového čaje je jednoduchá a chuť velice výrazná. Pro jednu čajovou konvici (1l) potřebujeme cca 2 cm velký kousek kořene zázvoru. Ten oloupeme a nastrouháme na struhadle přímo do konvice. Zázvor zalijeme vařící vodou a necháme vylouhovat 5 až 10 minut. Poté nápoj přecedíme, přidáme med nebo hnědý cukr (dle chuti) a citron. Někdo do zázvorového čaje přidává také skořici nebo hřebíček. Čaj je možné popíjet jak teplý, tak i studený – vzniká tak vlastně zázvorová limonáda.

Vilcacora – Kočičí dráp

V horských oblastech peruánské Amazonie roste popínavá rostlina Uncaria tomentosa, nazývaná také Vilcacora. U nás je známá pod názvem Unkárie plstnatá neboli Kočičí dráp. V této liáně je obsaženo množství alkaloidů, proto je považována za mimořádně účinný lék se širokým spektrem účinnosti. Čaj připravený z její kůry má antioxidační, imunostimulační a rovněž antivirové účinky, pomáhá při zánětlivých onemocněních, infekcích, oběhových a neurologických chorobách a onemocněních trávicího traktu. Paleta potíží, při kterých se Kočičí dráp doporučuje, je opravdu mimořádně pestrá. Vzhledem k tomu, že je Vilcacora silným antioxidantem, tak významně posiluje imunitní systém. Je možné ji užívat při nachlazení, užívá se k potlačení zánětů a účinně působí proti bakteriím a virům.

Kočičí dráp seženete v lékárnách, nebo v prodejnách se zdravou výživou. Příprava čaje je snadná, lžíci sušené a drcené vnitřní kůry zalijte litrem studené vody a vařte na mírném plameni 20 – 25 minut. Poté sceďte a počkejte, až nápoj trochu vychladne. Sklenku (cca 200 ml) popíjejte třikrát denně. Děti od 3 let 1/2 sklenky denně.

Šalvěj a další bylinky

Nachlazení a rýmy nás pomůžou zbavit také u nás běžné léčivé bylinky, jako je šalvěj lékařská (ideální na bolest v krku), řepík lékařský, mateřídouška obecná, meduňka lékařská či máta. Vhodné jsou rovněž pupeny borovice lesní či mladé jehličky modřínu. Všechny tyto rostliny nebo části rostlin totiž obsahují dezinfekčně působící a aromatické silice, které významně potlačují množení bakterií a virů, uvolňují dýchací cesty a usnadňují dýchání. Zapomenout bychom neměli ani na šípkový čaj, jehož popíjení je skvělou prevencí proti podzimním a zimním chmurám.

Léčivé čaje z těchto bylin připravíte jednoduše tak, že je zalijete vroucí vodou a posléze ochutíte cukrem nebo medem, případně dochutíte citronem. Při přípravě šípkového čaje si nejdříve rozdrtíme válečkem usušené šípky, ty poté zalijeme studenou vodou a necháme několik hodin máčet. Pak jej zahřejeme jen na vhodnou teplotu k pití a nevaříme. Čaj procedíme sítkem z umělé hmoty a podle chuti osladíme.

Guduchi

Z dalekých Himálají se k nám dostal vynikající vysokohorský bylinný čaj vyrobený z popínavého keře Guduchi, česky Chebule srdčité (Tinospora cordifolia). Jeho popíjením posilujeme imunitu a organismus. Díky tomuto čaji z Nepálu dokáže člověk obnovit svou fyzickou i duševní rovnováhu. Guduchi také omlazuje a regeneruje jaterní tkáň, proto bývá v indické farmakologii nazýváno „Nektarem nesmrtelnosti“. K dostání jsou dnes čaje z Guduchi, v nichž je přidaná ještě skořice, jež působí protizánětlivě a podporuje trávení.

Čajovou lžičku Guduchi nasypeme do 250 ml vroucí vody a dvě minuty povaříme. Možné je také jen zalití vroucí vodou a odstátí. Podle chuti je možné si čaj přisladit. Dospělí by měli popíjet 1 – 2 šálky denně, děti od 3 let pak 1/2 – 1 šálek denně.

Vinná réva

V lidovém léčitelství byla proti chřipce a nachlazení využívaná také vinná réva. Mnozí lektvary z vína a bylinek užívají dodnes. Je však vždy nutné zvážit snášenlivost těchto lektvarů, které jsou poměrně silné – rozhodně nejsou vhodné pro děti a abstinenty. Také některé užité byliny nemusí každému vyhovovat.

Vinný čaj proti chřipce připravíme tak, že ve 1/4 litru červeného vína svaříme (po 1 dílu): květ černého bezu, květ lípy, květ podbělu, list jitrocelu, přidáme dobromysl, truskavec a mátu peprnou. Můžeme osladit medem. Nápoj je třeba vypít horký a ihned po vypití ulehnout. Extrakt totiž způsobuje silné pocení.

Kustovnice čínská – Goji

Adaptogenní, imunostimulační, detoxikační a regenerační účinky mají červenooranžové nakyslé plody Goji – Kustovnice čínské (Lycium chinense). Obsahují velké množství vitamínů (B1, B2, B6, C, E a provitamínu A), vlákniny, esenciálních aminokyselin i karotenoidů se silnými antioxidačními účinky. Nechybí ani minerální látky, jako je fosfor, vápník a železo. Stopové prvky jsou zastoupeny zinkem, mědí a selenem. Betain obsažený v Goji působí příznivě na regeneraci jaterních buněk, proti ateroskleróze, snižuje hladinu tuku a cukru v krvi. Popíjením čaje z kustovnice čínské odstraňujeme z těla volné radikály.

Tři čajové lžičky plodů Goji (cca 15g) zalijeme vodou a vaříme 5 až 10 minut. Čaj pijeme nalačno ve dvou denních dávkách. Uvařené plody kustovnice čínské je však možné využívat i při přípravě pokrmů nebo je jen tak pojídat.

Čaj z růže stolisté

Příznivý vliv na posílení těla při astmatu, chřipce, rýmě a nachlazení má také čaj připravený z květu růže stolisté (Rosa centifolia). Ten obsahuje celkem až devět antivirových látek, které zamezují množení virů. Tento příjemný, voňavý a osvěžující čaj je však možné popíjet také při průjmových onemocněních či silné menstruaci. Obsahuje totiž aktivní fytolátky, které dále také zmírňují potíže trávicího ústrojí a pozitivně působí při nespavosti. K dalším přednostem růže stolisté patří udržování správné hladiny cholesterolu, optimálního složení střevní mikroflóry a harmonizace centrálního nervového systému. Nápoj připravený z této rostliny pomůže také ochránit a zregenerovat pokožku, pozitivně působí na psychiku člověka – omezuje riziko vzniku deprese.

Do litru vody vmíchejte 2 až 3 lžičky čaje, povařte 3 minuty a poté sceďte. Podle chuti můžete lehce přisladit medem a přidat i trochu citronové šťávy. Popíjet čaj můžete po celý den až do 17 hodiny.

Další pomocníci z přírody

Pokud nás trápí kašel, je velmi účinným pomocníkem lékořice lysá, která je však málokde k sehnání. Museli byste natrefit na speciální bylinkářství. Při horečce zase pomůže nálev z lipového květu, případně z květu černého bezu. Oslabený imunitní systém posílíme třapatkou, neboli echinaceou, která podporuje množení a aktivitu bílých krvinek. V dnešní době se velké oblibě těší také hlíva ústřičná obsahující celou řadu vitamínů a prospěšných látek, jež podporují imunitní systém. A pokud byste se zeptali na radu ohledně léčby nachlazení nějakého muže, pak vězte, že ti mají jeden osvědčený lék na všechno – slivovici, kterou se lze léčit preventivně po celý rok.

- jpa -