Mexiko v kuchyni
04.01.2023
Mexická kuchyně má své základy v pokrmech místních indiánů a nově příchozích dobyvatelů z Evropy, především ze Španělska. Z kuchyně původních obyvatel se dochovaly snad jen kukuřičné placky a pečené ryby. Kultura mayů a aztéků zanechala v dnešní mexické kuchyni stopu v podobě ingrediencí – kukuřice, chilli papriček a rajčat.
Španělé zase předali mexické kuchyni svou lásku ke sladkostem, marinádám a omáčkám. Mexická kuchyně je plná nejrůznějších druhů čerstvé zeleniny, fazolí a nesmíme zapomenou ani na tortillu – nekvašenou placku z kukuřičné mouky, která se již objevuje v různých podobách i na našem trhu.
Foto: plněná tortila je pro mexickou kuchyni typickým pokrmem
K dochucení pokrmů se nejčastěji používají chilli papričky, cibule, dýňová semínka a zelená rajčata. Mnoho jídel mexické kuchyně je opravdu velmi ostrých, ale většinou jsou pikantní omáčky (salsy) na stole, jako u nás pepř a sůl. Salsa crude (drsná, syrová) a salsa verde (zelená, nezralá) jsou nejoblíbenější omáčky. Další oblíbenou přílohou je guacamole z avokád.
Foto: avokádové guacamole nemůže v mexické kuchyni na stole chybět
Nezbytnými ingrediencemi jsou lístky koriandru, citrónová a limetková šťáva a bylinka epazote, která se přidává zejména do pokrmů z černých fazolí. Poblano je tmavozelená pálivá chilli paprička, která se plní sýrem nebo kořeněným masem, obaluje v těstíčku a smaží. Národní mexické jídlo mole poblano je poněkud zváštní kombinací krocana v omáčce zauštěné oříšky a semínky, ochucené rajčaty, chilli papričkami a hořkou čokoládou.
Foto: Mole poblano je mexickým národním pokrmem
Kukuřice má v mexické kuchyni mnoho podob – kukuřičná zrnka v polévce pozole, hrubá kukuřičná mouka, ze které se dělají masové nebo zeleninové balíčky v banánových nebo kukuřičných listech vařené v páře (tamales), a hladká kukuřičná mouka, ze které se vyrábějí již zmiňované tortilly.
Foto: Tacos, placky z kukuřičné mouky, rajčatová salsa, mexická klasika známá po celém světě
Hovězí maso a drůbež se obvykle peče nebo připravuje na grilu a podává se s fazolemi, tortillami, salsou, guacamole, sýrem nebo syrovou cibulí. Skopové a vepřové maso najdeme v mexické kuchyni nejčastěji v ostrých klobásách chorizo. Vzhledem k poloze Mexika jsou nedílnou součástí jídelníčku také ryby – mořské i sladkovodní - a mořské plody (krevety, korýši, měkkýši).
Jídelní zvyklosti jsou poněkud odlišné od těch našich – Mexičané začínají svůj den „první snídaní“ (deayuno), sestávající z kávy a sladkého pečiva. „Druhá snídaně“ zvaná almuerzo se podává kolem poledne a je vydatnější – vejce ve venkovském stylu, fazolová kaše a čerstvá chilli omáčka.
Hlavním jídlem je potom comida, podává se mezi druhou a šestou odpolední a její složení je obvykle následující: lehká polévka, po níž následuje tzv. suchá polévka (rýže nebo těstoviny), pak přichází na řadu hlavní chod, obvykle rybí, masový nebo drůbeží pokrm se salátem nebo syrovou zeleninou. Následuje pokrm z fazolí a šťávy, ve které se fazole vařily, s tortillou. Dezertem bývá obvykle ovoce.
Pozdní lehká večeře zvaná merienda je završením bohatého dne mexičana–gurmána. Většinou je to chleba, zavařenina a dušené sekané maso s chilli papričkami.
Oblíbený alkoholickým nápojem je pálenka z manga a agáve – dobře známá tequilla.
Na závěr alespoň dvě z mexických specialit.
Chilli con carne
Suroviny: 1 kg mletého hovězího masa, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, 50 g slaniny, 50 g kukuřičné mouky, 1 kg fazolí, chilli, sůl.
Postup: Slaninu pokrájenou na větší kostičky mírně rozškvaříme, přidáme nakrájenou cibuli, utřený česnek, mleté maso a zasmahneme, zaprášíme moukou, vsypeme oprané fazole, zalijeme vodou a zvolna vaříme jednu a půl hodiny.
Foto: Chilli con carne
Salsa de tomatillo
Suroviny: 4 zelená rajčata, 6 zelených paprik, 3 lžíce oleje, 3 lžíce krájené cibule, 3 lžíce sekaných mandlí, 1 lžička natě koriandru, 5 dl drůbežího vývaru, 1 lžička medu, nasekané zelené chilli papričky, sůl.
Postup: Do rozehřátého oleje dáme cibuli, spařené, oloupené a sekané mandle, oloupané, nasekané papriky, oloupaná a nasekaná rajčata, nasekaný koriandr, med, vývar a chilli paričku, vaříme do zhoustnutí.
Článek byl zobrazen 10478 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
TERRAN – barevný svět střech
Když se dokonalá směs barev a tvarů smíchá s téměř staletými výrobními zkušenostmi a technologiemi, vznikne nadčasový a moderní střešní systém. Naše společnost, která působí na trhu už několik generací, se vyznačuje neustálou snahou o inovaci a rozvoj našich služeb.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Stýská se vám po létě? Pořiďte si bazén se zimní slevou!
Využijte nejvýhodnějších cen plastových bazénů MACHOV během zimních měsíců. Odolné bazény s unikátní konstrukcí, se zastřešením a zárukouTepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých míst.Stavební systém VELOX od firmy HOFFMANN Chrudim
Využijte zkušeností lídra a výhradního partnera výrobny stavebního systému VELOX. Již přes 2900 realizací stavebního systému VELOX energeticky úsporných, nízkoenergetických a pasivních staveb za posledních 32 let. Zkušenost. Kvalita. Serióznost.
Další články na téma Recepty

Jak správně udit vepřové maso v domácí udírně
Udit se dá téměř jakékoliv maso, ne každé je však k uzení vhodné. Vzhledem k tradici domácích zabijaček se v našich končinách k uzení nejčastěji používá maso vepřové. K nejoblíbenějším částem vepřového, které udíme, patří kýta, plec, bok, špek, kotleta nebo krkovice, lahůdkou je také uzené vepřové koleno a jazyk.

Víte, že bramborové hranolky pocházejí z Belgie?
Víte, z jaké země pocházejí bramborové hranolky a kdo je jako první usmažil? Mnozí lidé se domnívají, že vzhledem k americkému původu brambor a oblibě hranolek v amerických fast foodech jsou jejich mateřskou zemí právě USA. Podle anglického názvu frech fries by se zase dalo usuzovat na Francii. Omyl!

Avokádo – tipy na využití i pěstování z pecky
Ještě donedávna bylo avokádo exotickou plodinou, kterou znal u nás jen málokdo. Dnes je však běžně k dostání ve většině supermarketů a tak i my můžeme okusit jeho lahodnou chuť a využívat jeho příznivých účinků na lidský organismus. Kdo má zájem, může si z pecky avokáda vypěstovat také pěknou pokojovou rostlinu.

Francouzská cibulačka - recept i pro kuchařské začátečníky
Francouzskou cibulačku se sýrem si oblíbí i ten, kdo jinak cibuli moc nemusí. V této typické francouzské podzimní polévce se štiplavá a pronikavě vonící cibule promění v lahůdku servírovanou ve vybraných restauracích. Tato polévka si získala příznivce po celém světa, je chutná, sytá, levná a jednoduchá na přípravu.

Inspirace ze slovenské kuchyně
Slovenská kuchyně je velmi specifická a proslavená nejrůznějšími originálními pokrmy. Až pojedete na Slovensko, stojí za to udělat si trochu času na ochutnávku kulinářských specialit horských salaší. Tradiční pokrmy slovenské lidové kuchyně hojně svlažované pohárem dobrého vínka - a za doprovodu temperamentní cimbálovky - je nezapomenutelným zážitkem.

Exotické ovoce zvané Cherimoya
Ke koupi neznámého exotického ovoce se většinou příliš nemáme. Nejenže stojí poměrně dost peněz, ale vlastně ani nevíme, jak chutná a co z něj máme jíst. Pokud ale narazíte na ovoce zvané cherimoya, rozhodně po něm sáhněte. Nejenže skvěle chutná, není ani drahé a snadno si z jeho pecek můžeme vypěstovat i rostlinku.

Uzení salámů a párků v domácí udírně
Uzení a douzování párků a salámů není tak běžné, jako výroba domácích klobás a uzení masa. Přesto i tyto uzenářské výrobky můžeme s úspěchem vyrobit ve své udírně.

Velikonoční pečené dobroty
Pečení velikonočního beránka patřilo u nás vždy k velikonočním tradicím. Pěkný zvyk vznikl z prostého faktu, že ne všichni si mohli o Velikonocích dopřát skutečného beránka z masa, a tak byl beránek nahrazován pečivem ve stejném tvaru. Do dnešních dnů patří beránek neodmyslitelně k výzdobě velikonočního stolu.