Podzim je tady a s ním doba dozrávání švestek a jablek. Mezi nejoblíbenější formy zpracování tohoto ovoce patří v našich končinách destilace, tedy proměna ovoce v pálenku. Jak ale ovoce správně zpracovat, aby s něj na konci procesu byl kvalitní destilát?

Uzení sýrů v domácích udírnách je velmi populární, protože si celkem snadno můžete vyrobit pochoutku na rodinnou oslavu nebo jen tak na chuť k pivu či vínu. Při uzení sýrů je dobré dodržovat několik základních pravidel, ale zároveň se nebojte experimentovat s chutěmi, kořením i dobou uzení a najděte si svůj oblíbený recept.

K nejdostupnějším a také nejoblíbenějším léčivým rostlinám u nás patří bez černý. Právě v těchto dnech je možné sbírat jeho voňavé květy, z nichž se dají připravovat čaje, sirupy, nejrůznější šťávy i med. Z bezových květů si však můžeme připravit i chutný dezert - oblíbená je například úprava smažením ve vinném těstíčku.

Z hlediska teploty rozlišujeme 3 typy uzení, na jejichž specifikaci se v článku zaměříme. A nezapomeneme ani na výběr dřeva, které zásadním způsobem ovlivňuje chuť a vůni hotových vyuzených výrobků.

Udit se dá téměř jakékoliv maso, ne každé je však k uzení vhodné. Vzhledem k tradici domácích zabijaček se v našich končinách k uzení nejčastěji používá maso vepřové. K nejoblíbenějším částem vepřového, které udíme, patří kýta, plec, bok, špek, kotleta nebo krkovice, lahůdkou je také uzené vepřové koleno a jazyk.

Také máte doma nadbytek švestek a nevíte, co s nimi? Jako první jistě každého napadne možnost je zkapalnit, ale co takhle je usušit a proměnit v chutnou a zdravou sladkost? Sušené švestky mají příznivý vliv na naše zdraví a kromě toho, že dokážou nahradit nezdravé bonbóny a cukrovinky, mají široké možnosti využití také v kuchyni.

Domácí výroba klobás má na našem území dlouhou tradici. Obřad přípravy masové směsi, její plnění do střívek a následné uzení patří neodmyslitelně k domácí zabijačce už celá staletí. I když konzervace masa již není v dnešní době hlavním důvodem uzení, je domácí uzení stále velmi populární. Důvodem je specifická chuť uzených výrobků, a také dostupnost mobilních elektrických udíren, které celý proces uzení značně zjednodušují.

Jak správně naložit maso na uzení, do láku, či na sucho? Jak připravit solící směs a jak dlouho nechat maso naložené? Celý proces uzení začíná nákupem a naložením masa. Jak na to?

V těžkých dobách, kdy nebyl dostatek jídla, si lidé museli hledat způsob, jak si i v takto tvrdých podmínkách udržet zdraví a sílu. Klasickou mouku proto začali nahrazovat žaludovou moukou, která má vysokou výživovou hodnotu a obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek. Dnes již díkybohu hlady netrpíme, ale žaludová mouka se do našich kuchyní vrací. Proč?

Udit se dá téměř jakékoliv maso, ne každé je však k uzení vhodné. Vzhledem k tradici domácích zabijaček se v našich končinách k uzení nejčastěji používá maso vepřové. K nejoblíbenějším částem vepřového, které udíme, patří kýta, plec, bok, špek, kotleta nebo krkovice, lahůdkou je také uzené vepřové koleno a jazyk.

V prvním díle článku o tradičních domácích klobásách jsme si ukázali recepty na Domácí, Moravské a Chalupářské klobásy. V dnešním článku se podíváme na další klobásy, které si s oblibou ve svých udírnách připravovali naši dědové v Čechách i na Moravě.

Mexická kuchyně má své základy v pokrmech místních indiánů a nově příchozích dobyvatelů z Evropy, především ze Španělska. Z kuchyně původních obyvatel se dochovaly snad jen kukuřičné placky a pečené ryby. Kultura mayů a aztéků zanechala v dnešní mexické kuchyni stopu v podobě ingrediencí – kukuřice, chilli papriček a rajčat.

Thajsko má jednu nesmírnou výhodu, která se projevuje i v rozmanitosti kuchyně, a tou je podnebí. V Thajsku nalezneme hojně rostoucí tropické druhy ovoce a zeleniny, stejně jako moře bohaté na ryby a mořské plody.

Když si jdete kupovat těstoviny, možná si mezi nimi nijak zvlášť nevybíráte. Většinou se řídíme podle ceny, oblíbené značky, nebo podle tvaru. Jen málokdy se pozastavíme nad tím, z čeho jsou vlastně vyrobeny a jaké jsou kvality. Mezi ty, které předčí všechny ostatní, patří semolinové těstoviny. Nejenže jsou chutné, nerozvařují se a mají vysokou nutriční hodnotu.

Pokud často vaříte italská jídla, pak ve vaší lednici určitě nechybí velmi tvrdý drobivý sýr parmazán - ať už kus vcelku nebo ve strouhané podobě v sáčku či v krabičce s otvory.

Možná jste v obchodě mezi ovocem také narazili na lesklý, sytě oranžový plod, který svým vzhledem připomíná křížence mezi rajčetem a paprikou. Jenomže jde o ovoce a navíc velmi chutné. Zatímco v Číně jej znají již více než 2 tisíce let, k nám se kaki dostalo poměrně nedávno a pomalu jej zařazujeme do našeho jídelníčku.