Ve Francii se vyrábí obrovské množství sýrů vynikající kvality, kterým se dostalo světového věhlasu. Země má totiž ideální geografické podmínky pro chov krav, ovcí a koz, jejichž mléko je na výrobu kvalitních sýrů používáno. Říká se, že Francouzi mají tolik sýrů, že pokud byste chtěli každý den ochutnat jeden druh, měli byste vystaráno na více než rok. Každý francouzský region se pyšní vlastními sýrovými specialitami. 

Složitý proces zrání

Vyrobit chutný a kvalitní sýr dá spoustu práce. Po několik měsíců je třeba o sýr za specifických podmínek pečovat. Aby měl správnou chuť, vůni a konzistenci, jsou zapotřebí nejen kvalitní suroviny, ale také sklep, kde bude zaručena stálá nízká teplota a vlhkost, kterou daný druh sýra potřebuje. Ve sklepech pak sýry zrají a podle druhu se jim dostává určité péče – jsou omývány slanou vodou, vínem, pivem, pálenkou, brandy, nebo se oprašují speciálním popelem a obracejí. 

Označení kvality

Více než desetina z téměř 400 druhů francouzských sýrů se může pochlubit pečetí kvality A. O. C (Appelation d´Origine Contrôlée – chráněné označení původu), která je v současné době nahrazována evropskou verzí A. O. P., neboli Appelation d´Origine Protégée. Význam obou těchto ochranných známek je stejný, mají pomoci spotřebitelům rozpoznat kvalitní výrobky. Francouzská verze je pouze starší, pomalu se přestává užívat a od 1. května 2009 ji nahrazuje verze evropská. Sýr toto označení dostane až po důkladném prozkoumání, musí totiž pocházet z určité oblasti a splňovat specifické podmínky kladené Národní radou označování původu mléčných výrobků (Conseil National des Appellations d'Origine Laitières).

Sýry z oblasti Périgord

Historická oblast Périgord rozkládající se na jihozápadě Francie je plná lesů a luk, na nichž se pasou krávy, ovce a kozy, jejichž mléko je základem pro tvorbu výtečných sýrů. 

Picandine Pico – typickým zástupcem périgordských sýrů je Picandine Pico, měkký kozí sýr typu camembert, který se vyznačuje jemnou strukturou a tenkou bílou kůrkou. Kůra tohoto sýru během zrání pomalu zlátne, díky čemuž lze snadno poznat, jak je sýr starý. Pokud je bílý, zrál přibližně dva týdny, v případě, že má ale zlatavý nádech, dá se předpokládat, že zrání trvalo asi dvakrát tolik. Sýr má uprostřed křídovou strukturu a je pro něj typická pronikavá vůně a silná chuť. Nejčastěji se prodává v malém balení o hmotnosti 125 gramů. 

Sýry z Burgundska

Burgundsko je regionem, který se může pochlubit jedinečnými pokrmy, jež zakotvily na jídelníčku mnoha luxusních restaurací po celém světě. Burgunďané dali světu takové speciality, jako jsou šneci či kohout na víně. Ani v oblasti produkce sýrů nijak tento region nezaostává. Říká se, že mléko pocházející od burgundského skotu patří k nejlepším v celé Francii. Je to dáno volností, která je zdejším krávám, ovcím a kozám dopřána. Mohou se toulat po svazích pohoří Jura a pást se travou uprostřed panenské přírody od jara až do prvních mrazů. Není se tak čemu divit, že se z jejich mléka pak vyrábí dokonalé sýrové lahůdky, které nejlépe chutnají v kombinaci s burgundským vínem. Při výrobě sýrů jsou v Burgundsku dodržovány prastaré postupy a tajemství výroby je předáváno z generace na generaci v rodinných farmách. 

Brillat – Savarin de Bourgogne – jde o velmi jemný, měkký, ale také velmi tučný sýr, který má 75% tuku v sušině. Jako první jej přivedl na svět Henri Androuet ve 30. letech minulého století a pojmenoval jej po slavném francouzském gurmánovi žijícím na přelomu 18. a 19. století. Přestože tento sýr s bílou plísní na povrchu pochází původem z Normandie, produkuje se dnes výhradně v Burgundsku. Vyrábí se pouze z kravského mléka, které se navíc obohacuje ještě o smetanu. Sýr zraje tři až čtyři hodiny a poté se sráží. Během srážení se pravidelně otáčí. Nakonec se hotové bochníky dají sušit a zrají ještě dalších ideálně 12 dní. Za tu dobu se na povrchu sýru vytvoří poměrně silná, sametová bílá kůrka. Uprostřed je však sýr lehce nažloutlý. Nejlepší chuť mají mladé sýry Brillat – Savarin de Bourgogne. Nejčastěji se můžete setkat s bochníky o hmotnosti 200 g a prodávají se buď čisté, nebo mohou být například v kombinaci s brusinkami či papájou. 

Petit Brebirousse d´Argental – tento měkký, krémový a velmi aromatický sýr se vyrábí z nepasterovaného ovčího mléka. Pochází z oblasti v okolí města Lyon, kde se rozprostírají rozlehlé pastviny, na nichž celý rok pobývají stáda ovcí. Tento sýr se vyznačuje bílou, oranžově lemovanou kůrou. Když kůrka začne po obvodu bochníku klesat, je to známka toho, že je sýr dostatečně vyzrálý. V tuto dobu má sýr spíše tekutou konzistenci a tak tvarem i barvou připomíná vanilkový pudink. Jeho máslově slaná chuť se sladkými podtóny je neopakovatelná. 

Sýry ze Savojských Alp

Malebná krajina Savojských Alp je lákavá především řadou ledovců i nejvyšší evropskou horou Mont Blanc. Ve stínu těchto horských velikánů se však rozprostírají nekonečné louky a pastviny, kde se pokojně pasou stáda skotu. Jsou zde tak ideální podmínky pro vznik vyhlášených sýrů, které přijdou vhod nejen po celodenním lyžování či turistice. Právě z této oblasti Francie pochází takové sýrové speciality, jako je fondue, kdy se kousek veky nabodnutý na dlouhé vidličce namáčí do rozteklého sýra a zapíjí se jak jinak než francouzským vínem. Oblíbeným pokrmem je rovněž tartiflette, brambory zapečené se sýrem Reblochon.

Saint – Marcellin – v průměru jen 7 cm, 2 cm výšky a 80 gramů mají bochníčky tohoto sýra s bílou plísní, který je znám již z 15. století. Původně se vyráběl pouze z kozího mléka, ale poté, co o něj v 19. století prudce vzrostl zájem, začali sedláci používat pro jeho výrobu směs kozího a kravského mléka. V současnosti se setkáte se Saint – Marcellinem pouze z kravského mléka. Syrovátka se musí nechat nejdříve vysrážet, vykapat a poté se uloží na slámové podložky, kde se 10 dní vysouší při teplotě 15 až 20 stupňů Celsia. Následně minimálně dalších 10 dní zraje ve studených vlhkých sklepech. Tato doba postačí k tomu, aby měkká kůra získala světle modrý nádech, který se při delším zrání pomalu mění v nádech načervenalý. Konzistence sýra je nakonec téměř tekutá a tak se Saint – Marcellin musí podávat se lžící. 

Sýry z údolí Loiry

Údolí řeky Loiry i jižní oblast Poitou – Charentes jsou plné svěžích luk, na nichž se pase skot a také rozlehlých méně úrodných plání, které jsou zase ideální pro kozy. Právě kozí sýry jsou tím, co tyto oblasti proslavilo a snad každý zdejší vinař si právě chovem koz přivydělává. Kozí mléko je tučnější než kravské a sýry, které se z něj vyrábí, jsou označovány jako Chévres. Prodávají se buďto přírodní, doplněné bylinkami nebo obalované v popelu. 

Pouligny Saint – Pierre – typický zástupce kozích sýrů tohoto středofrancouzského regionu je sýr Pouligny Saint – Pierre mající tvar pyramidy, jehož historie se datuje do 18. století. Od roku 1972 nese označení A. O. C. a může se dnes vyrábět pouze na malém území, pod nějž spadá celkem 22 obcí. Pouligny Saint – Pierre je prvním kozím sýrem s apelací, tedy garancí původu. Vyrábí se z nepasterovaného mléka koz alpských plemen, které se vysráží a následně se do něj přidá syřidlo. Tvaroh se tři dny suší ve větraném sklepě a nejméně 7 dní zraje. Ideální dobou zrání je však 5 týdnů. Vyzrálý sýr se vyznačuje tenkou kůrou slonovinové barvy s lehce namodralou plísní. Uvnitř je sýr hladký, jasně bílý a má nakyslou chuť se sladkým podtónem. Tento sýr kvůli svému neobvyklému tvaru získal přezdívku Eiffelova věž.

Sýry Alsaska a Lortinska

Přes východní Francii se táhne pohoří Vogézy, kde místní zemědělci chovají černobílé krávy skandinávského plemene „vosgiennes“, které ještě v 15 letech dojí vysoce kvalitní mléko. To je zejména na začátku podzimu bohaté na kasein. Sýry vyrobené v tomto období tak patří mezi to nejlepší, co zde můžete okusit. 

Le Roussot – z horské oblasti Vogéz pochází tento měkký zrající sýr s omývanou kůrou. Vyrábí se z pasterovaného kravského mléka a lisuje se do 10 cm širokého a 3,5 cm vysokého čtverce. Sýr zraje dva týdny a po tuto dobu se omývá roztokem chloridu sodného, díky čemuž získává načervenalou barvu. Jakmile je kůra dostatečně červená, je sýr zralý. Má silné aroma a krémovou strukturu. Obvyklá váha bochníku je 220 g. 

Brie – tento slavný francouzský sýr s bílou plísní na povrchu je známý ve dvou variantách. Brie de Meaux má nasládlou ovocnou chuť, oříškovou vůni a zraje minimálně 6 týdnů. Bochník má průměr 35 cm a uvnitř je světle šedivý. Brie de Melun je o něco menší, má v průměru 28 cm a je také chuťově výraznější. Má lehce oranžovou až nahnědlou kůru, což je dáno delší dobou zrání. Sýry Brie jsou měkkými sýry vyráběnými z nepasterovaného kravského mléka a zrají na suchých slaměných rohožích. Právo na jejich výrobu mají jen farmáři z departamentu Seine-et-Marne. 

Sýry z oblasti Champagne a Franche-Comté

Přestože je oblast Champagne známá především šumivými víny, nabízí i výtečné sýry, v nichž je mnohdy šampaňské i cítit. Sýrové bochníky bývají často během zrání omývány brandy Marc de Champagne. Jižně od Champagne se rozkládá oblast Franche-Comté, která je rovněž proslulá velmi chutnými sýry vyráběnými na malých farmách. 

Caprice des Dieux – tento průmyslově vyráběný sýr je znám již od 50. let 20. století. Jde o sýr vyráběný z kravského mléka mající na povrchu bílou plíseň. Tento sýr vyniká jemnou chutí a má nádech lískových ořechů. Vzhledem k tomu, že je mléko obohacováno smetanou, vyznačuje se Caprice des Dieux vysokým obsahem tuku v sušině (60%) a krémovou konzistencí. 

Morbier – z pohoří Jura pochází tento měkký, pikantní, středně tvrdý sýr, který se krájí na plátky. Vyrábí se z nepasterovaného kravského mléka zahřívaného na 40 stupňů. Poté, co se odcedí a vymačká syrovátka, zraje po dobu 2 až 3 měsíců. Následně se lisuje do bochníků o průměru 30 – 40 cm. Jeden bochník Morbieru může vážit 5 až 8 kilogramů. Sýr má tenkou a hladkou kůru béžové barvy, hmota uvnitř je v barvě slonové kosti a často bývá s dírami. Pro tento sýr je typický tmavý pruh uprostřed, který vytváří vrstva dřevěného popela. 

Affiné au Chablis – tento měkký zrající sýr je vyráběn z kravského mléka, zraje v chladných sklepích po dobu 2 až 8 týdnů. Affiné au Chablis se během zrání každé tři dny omývá vínem a jeho povrch tak získává pomerančovou barvu a strukturu. Víno ovlivňuje také chuť sýra, který se tak nepodobá žádnému jinému. Kulaté bochníky mají v průměru pouhých 8 cm, výšku 3 cm a váží 200 gramů. 

Sýry z Provence

Přestože typickým kořením pro Provence je levandule, pěstují se zde i jiné aromatické bylinky a česnek, které se stávají oblíbenou přísadou zdejších sýrů. Ty se vyrábějí nejčastěji z kozího mléka.

Banon – jde o nejslavnější sýr vyráběný v oblasti Provence, který byl pojmenován po zdejším městě. Vyrábí se ručně z čistého kozího mléka, po dvou týdnech zrání se ochucuje bylinkami (saturejkou či pepřem), zabalí se do listů kaštanovníku a převáže lýkem. V tomto stavu, kdy je do něj zamezeno přístupu vzduchu, zraje přibližně 15 dní. Tento sýr se vyznačuje jemnou smetanovou chutí a je prodáván v bochánku o průměru 8 cm. Dalším zajímavým sýrem z Provence je Sain-Félicien s výrazným aroma. 

Sýry z Pyrenejí

Na horských loukách Pyrenejí se daří chovat jen ta nejodolnější plemena skotu, ovcí a koz. Mléko těchto zvířat je ideální pro výrobu mnoha slavných francouzských polotvrdých a tvrdých sýrů.

Chebris – napůl z ovčího a napůl z kozího pasterovaného mléka se průmyslově vyrábí tento chuťově velmi vyvážený sýr. Na povrchu má bílou až nažloutlou kůru, uvnitř se nachází hmota v barvě slonové kosti. Sýr má sladkou chuť a je v něm cítit nádech lískových oříšků a fíků. 

Sýry z Auvergne 

Auvergne je třetí nejvýše položenou oblastí Francie, která vznikla vulkanickou aktivitou – ta má za následek vysoký podíl hořčíku a draslíku v půdě, což se odráží na kvalitě pastvin a tím i na kvalitě mléka, z něhož se následně vyrábějí sýry. Skot zde kromě trávy pojídá i hořce a další rozmanitou květenu. Právě z Auvergne pochází ty světově nejproslulejší sýry, jako jsou Fourme de Cantal, Fourme d´Ambert, Bleu d´Auvergne, Fourme de Montbriso, Saint – Nectaire či Laguiolen. Všechny nesou označení A. O. C. Auvergne je tak možné po právu označovat za sýrařský region. Mléko zdejších krav je dosti tučné, zpracovává se přímo u pastvin a výhodou z něj vyrobených sýrů je, že se dají dlouho skladovat. 

Cantal Jeune – z Francouzského středohoří pochází tento unikátní sýr, který patří mezi vůbec nejstarší francouzské sýry. Prodává se ve třech stádiích zralosti: čerstvý (jeune, zraje 30 dní), středně zralý (entre deux, zraje 2 – 6 měsíců) a zralý (vieux, zraje déle než 6 měsíců). Vyrábí se pouze z mléka salerských krav a během výroby se dvakrát lisuje. Jednou vylisovaná sýřenina se rozbije, posolí a poté znovu vylisuje do konečného tvaru. 

Sýry z Causses

Jižní okraj Francouzského středohoří tvoří oblast Causses, kde jsou převážně náhorní plošiny, na kterých se pasou krávy, ovce a kozy. Pastevectví zde má dlouhou tradici a tak není divu, že odtud pochází takové speciality jako je sýr roquefort z nepasterovaného ovčího mléka či Blue des Causses, což je jemnější varianta roquefortu vyrobená z kravího mléka. 

Roquefort – jde o první sýr původem z Francie, který si v roce 1921 vysloužil označení A. O. C. Tento sýr se vyrábí pouze v oblasti pohoří Combalou, kde se chovají ovce plemene Lacaune. Pro sýr je typická modrá plíseň uvnitř sýrové hmoty, které se dosahuje za pomoci plísně Penicillium roqueforti, jež pokrývá stěny vápencových jeskyní v blízkosti města Roquefort-sur-Soulzon. Sýrová kola se na počátku zrání propíchnou jehlami, aby vznikly vzduchové chodbičky, v nichž se pak plíseň nerušeně rozvíjí. Tento proces zabere nejméně měsíc, poté se sýr zabalí do tenké fólie a uloží se hluboko do chladné části jeskyně či sklepa, kde pomalu zraje ještě alespoň tři měsíce. Vzácné druhy roquefotru se takto nechávají ležet i déle než rok. U staršího sýra se pak bílá barva proměňuje na slonovinovou a modré žilky dostávají zelenomodrý nádech. Roquefort se vyrábí o váze až 3 kg, válec má průměr 20 cm a podíl tuku v sušině je 52%.

Sýry z Normandie

Praví gurmáni si potrpí na normandské sýry, jejichž králem je jistě Camembert z kravského mléka. Poprvé vznikl v 18. století v regionu Auge a dostal jméno po svém rodišti. 

Camembert – pravý Camembert je vyráběn z nepasterovaného kravského mléka a zraje 21 až 35 dní. Během zrání se na povrchu sýra vytvoří peříčková plíseň, kterou sýrárny podporují přidáváním penicilinových kultur. Sýr má sněhobílou kůru, pod níž se ukrývá jasně žlutá, měkká až téměř tekutá sýrová hmota s pronikavou vůní.  Pokud je hmota bílá, není sýr dobře vyzrálý, pokud jsou na povrchu sýra červené skvrny, zrál naopak příliš dlouho. Pravý Camembert se dnes smí vyrábět pouze v departamentech Calvados, Eure, Manche, Seine-Maritime a Orne. Bochník sýra má 250 gramů.

Coulommiers – tento sýr bývá nazýván větším bratrem Cammembertu, protože je o něco větší – bochníky mají v průměru 40 cm a váží 500 gramů. Nese název po stejnojmenném městečku, kde byl poprvé vyroben. Vzhledem k tomu, že nepodléhá apelaci (nemá chráněný původ), může se vyrábět v podstatě kdekoli. Oproti Camembertu je méně aromatický a máslovou strukturou připomíná Brie. Má jemnou chuť s nádechem lískových oříšků. Je opatřen silnější kůrou a v případě, že jde o starší kus, může mít načervenalý nádech. Vyrábí se jak z pasterovaného kravského mléka (zrání trvá 4 týdny), tak i nepasterovaného kravského mléka (zraje dvakrát tolik). 

- jap -