Pecák, lopaťák, nebo vdolek – i tak bývá v jiných částech republiky označován valašský frgál, tradiční sladký koláč, který od těch klasických bezpečně rozpoznáte díky jeho velikosti. V průměru má kolem 30 cm, váží 600 – 700g a může mít nejrůznější náplně. K těm nejoblíbenějším patří makové, tvarohové, ořechové, povidlové, borůvkové a hruškové frgály. Mezi méně obvyklé frgály pak řadíme ty s meruňkovou nebo třeba jahodovou náplní. V minulosti se však pekly také frgály na slano a tak nebyly ničím neobvyklým frgály z kysaného zelí, mrkve nebo řepy. S těmi se však dnes setkáte pouze ve specializovaných pekařstvích.

Tradiční frgály s tvarohovou a makovou náplní. Foto: Pekárna Anežka

Kdysi byly jako frgály označovány nepovedené koláče, zmetky, které nemohly jít do prodeje. Šlo o koláče, které se například spálily, zešišatěly, nebo se z nich sesunula nádivka. Později se však toto označení ujalo pro velké sladké koláče rozmanitých příchutí v podobě, jakou známe dnes. První písemná zmínka o frgálech pochází z roku 1826, na Valašsku se tak pečou už téměř dvě staletí a neobejde se bez nich žádná rodinná oslava ani jiná významná událost. Tradičně se pekly a pečou k slavnostním příležitostem, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Setkat se s nimi však můžete po celý rok a doslova frgálové hody čekají na návštěvníky každoročních folklorních slavností ve Valašském muzeu v přírodě.

Frgál s hruškovou náplní a sváteční frgál. Foto: Pekárna Anežka

Na výrobu frgálu se používá řada kvalitních surovin, které musí být dány ve správném poměru. Také díky unikátnímu technologickému postupu je tento koláč jiný než všechny ostatní. Vždyť jen na výrobu těsta se v původních receptech používalo hned několik druhů tuků. Dodnes některé valašské hospodyňky pečou frgály i doma a každá přitom použije trochu jiné množství jednotlivých přísad. Recepty se tak v rodinách tradují z generace na generaci a jsou střeženy jako oko v hlavě. Přestože se jednotlivé postupy výroby kvůli pekařskému tajemství od sebe mírně liší, základní principy zůstávají zachovány.

Na těsto se vždy používala směs pšeničné i žitné mouky, která se smísila s mlékem nebo vodou. Těsto se muselo vymíchat až do bublinek a nesmělo se lepit, teprve poté se vyválelo do kruhového tvaru. Placka musela být uprostřed tenká, okraje vyšší, ale po obvodu široké asi 1 cm. Před vložením do pece se koláče podsypávaly hrubou šrotovanou moukou, otrubami či plevami. Frgály pečené v hliněné peci bývaly údajně ty nejchutnější. S pásovou výrobou frgálů se na Valašsku ani dnes nesetkáte, těsto se válí hezky ručně dřevěným válečkem a pekaři tyto sladké dobroty sundávají z pece speciální dřevěnou lopatou. Mnohdy však ani to k upečení kvalitního a chuťově výtečného frgálu nestačí. Místní lidé říkají, že nejdůležitější je péct s láskou a úctou k tradici.

Valašský frgál má nyní nakročeno k připsání na seznam výrobků s chráněným označením Evropské unie, které má výrobcům tohoto tradičního koláče zlepšit odbyt na českém i evropském trhu. Jde o chráněné zeměpisné označení tohoto tradičního pečiva na vymezeném území Valašska. Označení EU by tak mělo zamezit konkurenci producentů podobných výrobků z jiných regionů České republiky. Frgál je koláč, který vznikl na Valašsku, má tam dlouholetou historii a proto je třeba tento regionální výrobek uchránit před konkurencí z jiných koutů země. Získání označení EU je prestižní záležitostí, která pomůže zvýšit kredit nejen tomuto regionu, ale také zdejším výrobcům. Takovéto chráněné označení EU má už 16 českých výrobků, jde například o Českobudějovické pivo, Štramberské uši nebo Pardubický perník.

Jak si tedy pravý valašský frgál připravit? Na internetu jsou desítky nejrůznějších receptů a každý se trošku liší. Můžete vyzkoušet třeba tento:

Povidlový frgál. Foto: Simply food

Frgál s hruškovými povidly (4 ks)

Suroviny:
Koláč: 600 g hladké mouky, 400 g hrubé mouky, 250g másla, 250 g mletého cukru, 60 g droždí, 4 žloutky, 2 dcl vlažného mléka, špetka soli, žloutek na potření, 100 g másla a 100g rumu na pokropení, 50 g moučkového cukru na posypání.

Hrušková náplň: 300 g sušených hrušek, 200 g sušených jablek, 100 g švestkových povidel, 150 g cukru, 100 g nastrouhaného perníku, skořice, tlučený hřebíček a badyán, 100 g rumu.

Drobenka: 250 g polohrubé mouky, 200 g másla nebo jiného tuku, 200 g moučkového cukru, možno i malinko rumu

Hruškovou náplň připravíme takto:
Sušené ovoce uvaříme s kořením ve vodě do měkka, scedíme a na masovém mlýnku pomeleme, přidáme povidla, cukr, perník a rum podle chuti a promícháme. Pokud je náplň příliš hustá, zředíme ji rumem nebo vývarem z ovoce.

Koláče připravíme takto:
Z poloviny mléka, droždí, trošky mouky a cukru připravíme kvásek, který dáme do tepla nakynout. Do mísy prosejeme mouku, přidáme rozpuštěné máslo, cukr, žloutky a sůl. Vše zalijeme vykynutým kváskem a podle potřeby doléváme mléko tak, aby vzniklo pěkně hladké těsto tužší konzistence, které necháme dobře vykynout. V průběhu kynutí můžeme ještě propracovat, budou se tak tvořit menší bubliny.

Těsto rozdělíme na 4 stejné díly, zpracujeme do bochánků a pomocí válečku z nich vytvoříme tenká kola. Okraje potřeme žloutkem rozmíchaným s trochou vody. Od středu natíráme hruškovou náplň k okrajům, necháme ještě na pomaštěném plechu nebo koláčové formě nakynout, posypeme drobenkou a pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 30 minut. Hotový koláč vyjmeme z trouby a pokropíme rozpuštěným máslem a rumem - ne celou dávku najednou. Rozdělíme si ji asi na 3x, aby kropení probíhalo postupně, máslo a rum se tak lépe a stejnoměrně vsáknou. Potom pocukrujeme.

Další možné náplně:
Maková - 250 mletého máku, zhruba 2,5 - 3 dl mléka, 80 - 100 g cukru, 1 vanilkový cukr, asi 2 lžíce medu nebo možno i marmeláda, mletá skořice, citronová kůra, 40 g másla, strouhaný perník na zahuštění (nebo piškoty). Mák chvíli povaříme a přidáme vše ostatní podle svých zvyklostí a chuti.

Tvarohová - 250 g tvarohu v kostce, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, citronová kůra, zhruba 80 - 100 g cukru, možno i trochu vlahého másla a pokud je náplň hustá, tak přidáme trochu sladké smetany, mléka nebo i rumu. Vše smícháme.

Povidlová - hustější povidla rozmícháme s troškou rumu, přidáme mletou skořici, trochu vanilkového cukru, strouhanou citronovou kůru a cukr. Pokud jsou povidla řidší, je možné je zahustit strouhaným perníkem.

Jablečná - Jablka rozvaříme na hustou kaši, přidáme cukr podle potřeby, ochutíme mletou skořicí a badyánem, zahustíme strouhaným perníkem.

- jpa -