Samotné sojové boby vcelku mají žlutou barvu, ale existují i druhy hnědé, zelené nebo dokonce černé. Pozoruhodná plodina se začala pěstovat údajně před více než 3 tisíci lety v severovýchodní Číně. V Evropě zavedl sóju do inventáře rostlin jako první švédský botanik Carl von Linné v roce 1737. Je známo, že sója obsahuje 36 až 40 procent bílkovin, které mají velmi podobné složení jako bílkoviny obsažené v kvalitním mase, mléce nebo vejcích. Pro všechny své dietetické vlastnosti si zasluhuje pojmenování rostlinné maso, antisklerotická potravina či rostlina budoucnosti.

Kam se sójou?

Pod pojmem sója si lze představit široké spektrum nejrůznějších úprav a možností, jaké je jen možné si vymyslet. Sóju lze připravit a využít na mnoho způsobů. K této asijské rostlině lze zahrnout suché, vařené i smažené sojové boby nebo také klíčky. Vyrábí se z ní sojové mléko, máslo nebo tvaroh, což je vlastně japonské tofu a čínské doufu, sýr nebo syrovátka, sojové maso či pasta miso.
Sojové mléko v podstatě není mlékem, ale nazývá se tak pro svou barvu a především proto, že je používáno jako náhrada mléka například ve veganské kuchyni. Jde o označení pro nápoj, který se vyrábí se sóji namáčením, drcením, vařením a následným přecezením.
Ze sóji se také vyrábí sojový olej obsahující 60 % nenasycených mastných kyselin, plnotučná i odtučněná mouka, případně sojová káva. Sójový olej se používá i v kosmetickém průmyslu jako přídavek do pleťových krémů, protože účinně vyrovnává pleť, zlepšuje její strukturu a barvu a tudíž omlazuje. Nelze opomenout všudypřítomné sojové omáčky a majonézy.

Foto: blogchef.net

Jak připravit výrobky ze soji?

Sójou lze zdárně nahradit maso, ale vždy záleží na její přípravě. Sojové maso se zalívá horkou vodou a nechává se zpravidla 15 až 20 minut nabobtnat. Je možné však sojové maso vařit asi 30 minut a poté nechat okapat nebo přímo vymačkat, abychom plátky zbavili vody. Voda, v níž se sojové plátky vařily, už dále není vhodná pro další použití. Maso jde pak upravovat všemi možnými způsoby, na jaké jsme zvyklí u masa živočišného.

Tofu je měkký sýr vyráběný srážením sojového mléka, který umí přibírat chutě a vůně z přidaných ingrediencí. Proto se tofu dále zpracovává, i když je samo o sobě lehce stravitelné. Ve 100 gramech přírodního tofu je obsaženo zhruba 12,9 gramů bílkovin, 4 gramy tuků, 0,01 gramu sacharidů a přibližně 9,1 gramu vlákniny. Samozřejmě je tofu bohaté na stopové prvky, vitaminy řady B, draslík, vápník, železo a magnezium. Tofu v tuhé podobě je dobré použít do polévek nebo na smažení či grilování. Měkké tofu je vhodné do pomazánek, majonéz a omáček.

Zajímavou variací tofu je tempeh – bývá uváděno také tempe, což je potravinový výrobek ze soji, který vzniká během fermentačního procesu. Podobně jako tofu je tempeh vyráběn ze sojových bobů, ale má zcela odlišné složení a nutriční hodnotu. Fermentace dodává výrobku tempeh vysoký podíl proteinů a vitamínů. Má také mnohem intenzivnější aroma. Mimořádně populární je na ostrově Jáva, kde je považován za nejdůležitější zdroj proteinů. Tempeh je známý jako Javanéské maso a právě pro svou značnou výživovou hodnotu je hojně používán například ve vegetariánské kuchyni nebo je také všeobecně považován za náhradu masa.

Na světě není nic jen černobílé, a tak není možné ani o sóji konstatovat, že jednoznačně pomáhá nebo škodí. Při její konzumaci bude zřejmě platit pravidlo stejně jako u řady dalších doporučovaných potravin – používat ji se zdravou mírou rovnováhy. Rozhodně není třeba to přehánět s její spotřebou zejména u těhotných žen a malých dětí. Také páry, které se snaží o početí potomka, by se měli časté konzumaci sojových výrobků vyhýbat.

Oživit však čas od času jídelníček sójou určitě není na škodu. Poměrně často už se objevují i kuchařské knihy specializované na použití sojových výrobků a trh jich nabízí vskutku dostatečné množství.

Recept – sojová „čína“:

Pokud jste ještě jídlo ze sóji nezkoušeli, můžete pro začátek vyzkoušet jednoduchý recept – sója po čínsku. Potřebujete sojové kostky, cibuli, česnek, olej, 1 balení arašídů, bambusové výhonky, kari, ostrý kečup a sójovou omáčku.
Postup:
Nejprve sojové kostky vaříme zvlášť v osolené vodě, případně okořeněné grilovacím kořením nebo přidáme kostičku masoxu. Vaříme minimálně 20 až 30 minut, a poté sojové kostky pořádně vymačkáme a zbavíme vody.
Poté rozehřejeme trochu oleje na pánvi a na něm orestujeme nakrájený česnek, cibuli a arašídy. Na orestovaný základ přidáme uvařené a vymačkané sójové kostky, bambusové výhonky a podle chuti přidáme ostrý kečup, sójovou omáčku a kari. Hotovou „čínu“ ze sóji můžeme podávat s rýží nebo pečenými bramborami, případně s uvařenými čínskými nudlemi.

- ar -

Další články z rubriky Vaření
Sója, výživná potravina nejen pro vegetariány
Thajská kuchyně