Podzim je tady a s ním doba dozrávání švestek a jablek. Mezi nejoblíbenější formy zpracování tohoto ovoce patří v našich končinách destilace, tedy proměna ovoce v pálenku. Jak ale ovoce správně zpracovat, aby s něj na konci procesu byl kvalitní destilát?

Uzení sýrů v domácích udírnách je velmi populární, protože si celkem snadno můžete vyrobit pochoutku na rodinnou oslavu nebo jen tak na chuť k pivu či vínu. Při uzení sýrů je dobré dodržovat několik základních pravidel, ale zároveň se nebojte experimentovat s chutěmi, kořením i dobou uzení a najděte si svůj oblíbený recept.

K nejdostupnějším a také nejoblíbenějším léčivým rostlinám u nás patří bez černý. Právě v těchto dnech je možné sbírat jeho voňavé květy, z nichž se dají připravovat čaje, sirupy, nejrůznější šťávy i med. Z bezových květů si však můžeme připravit i chutný dezert - oblíbená je například úprava smažením ve vinném těstíčku.

Z hlediska teploty rozlišujeme 3 typy uzení, na jejichž specifikaci se v článku zaměříme. A nezapomeneme ani na výběr dřeva, které zásadním způsobem ovlivňuje chuť a vůni hotových vyuzených výrobků.

Udit se dá téměř jakékoliv maso, ne každé je však k uzení vhodné. Vzhledem k tradici domácích zabijaček se v našich končinách k uzení nejčastěji používá maso vepřové. K nejoblíbenějším částem vepřového, které udíme, patří kýta, plec, bok, špek, kotleta nebo krkovice, lahůdkou je také uzené vepřové koleno a jazyk.

Také máte doma nadbytek švestek a nevíte, co s nimi? Jako první jistě každého napadne možnost je zkapalnit, ale co takhle je usušit a proměnit v chutnou a zdravou sladkost? Sušené švestky mají příznivý vliv na naše zdraví a kromě toho, že dokážou nahradit nezdravé bonbóny a cukrovinky, mají široké možnosti využití také v kuchyni.

Domácí výroba klobás má na našem území dlouhou tradici. Obřad přípravy masové směsi, její plnění do střívek a následné uzení patří neodmyslitelně k domácí zabijačce už celá staletí. I když konzervace masa již není v dnešní době hlavním důvodem uzení, je domácí uzení stále velmi populární. Důvodem je specifická chuť uzených výrobků, a také dostupnost mobilních elektrických udíren, které celý proces uzení značně zjednodušují.

Jak správně naložit maso na uzení, do láku, či na sucho? Jak připravit solící směs a jak dlouho nechat maso naložené? Celý proces uzení začíná nákupem a naložením masa. Jak na to?

Hříšná chuť čokolády okouzluje lidstvo odedávna. Aztékové a Mayové jejímu kouzlu propadli stejně jako v 16. století Evropané. Tmavě hnědý zázrak z kakaových bobů oplývá schopnostmi takřka magickými. Pojďme se teď podívat, odkud se vzal a jak se s ním dá v kuchyni čarovat.

Uzené ryby patří mezi vyhlášené delikatesy. Uzeného lososa nebo makrelu ochutnal téměř každý. Uzený úhoř má, i díky filmu Zlatí úhoři, pověst nepřekonatelné lahůdky. Lahůdkou jsou však i běžně dostupné sladkovodní uzené ryby.

Uvažujete, jak si i během zamračených dní navodit tu pravou letní pohodu? Nebo jak se účinně zchladit během parného dne? Zkuste to pomocí osvěžujících letních nápojů! Jsou nenáročné na přípravu, krásně vypadají a báječně chutnají. Máme pro vás pár tipů pro všechny věkové kategorie.

Česnek (allium sativum) je účinným přírodním antibiotikem, který je v léčitelství ceněn už po celá tisíciletí. Pro nabytí síly a vytrvalosti jej užívali už stavitelé pyramid. Jeho téměř zázračné antibakteriální účinky zkoumal v 19. století Louis Pasteur a vojenští lékaři jím léčili válečná poranění.

Už jste ochutnali cider? Že ne? Tak pokud si občas rádi dáte do nosu, pak tento lahodný alkoholický nápoj rozhodně vyzkoušejte. Vyrábí se řízeným kvašením jablečného moštu, proto se mu často říká jablečné víno. V porovnání s vínem však cider není tak opojný. Je proto ideální pro zahnání žízně, osvěžení a je skvělým doplňkem téměř ke každému jídlu.

Vepřový bok, lidově bůček, je tučný kus masa, který je oblíbený téměř ve všech koutech světa. Své typické národní pokrmy z něj připravují v Asii, Evropě i Jižní Americe. Pečený bůček má nezastupitelné místo i v české kuchyni. Stejně oblíbený je také bůček uzený, který si snadno připravíme ve své domácí udírně.

"Lidé jedí od vynálezu kuchařského umění dvakrát více než vyžaduje příroda," stěžoval si Benjamin Franklin, jeden ze zakladatelů Spojených států, a to pokaždé, když byla řeč o kuchařkách. Může mít pravdu. Jenže právě kuchařky přinesly onu rozhodující rozmanitost do jednotvárnosti vaření.

Sóju znali už před pěti tisíci lety v Číně. Tato výjimečná luštěnina je zdrojem velmi kvalitních rostlinných bílkovin. Původ prastaré kulturní rostliny asi nebude nikdy přesně znám, s nejvyšší pravděpodobností však pochází z jihovýchodní Asie.