Ocet se dříve používal hojně jako čistidlo, protože dokáže odstranit ty nehorší skvrny. Byl využíván rovněž k léčbě poranění a při infekcích. Jeho nejvhodnější využití je však při přípravě pokrmů. V kuchyni tak dnes sehrává velmi důležitou roli a jeho správný výběr by se proto neměl podcenit. Při dochucování pokrmů však už můžeme zapomenout na kvasný lihový ocet, ale můžeme si vybírat z mnohem vhodnějších druhů. Velmi oblíbené jsou například ovocné octy, jako je ocet jablečný nebo vinný. Zvolit však můžeme také mnohem neobvyklejší druhy, které promění obyčejný zeleninový salát v opravdovou lahůdku. Pojďme si tedy představit jednotlivé druhy octů. Všechny jsou zdravé, chutné a kvalitní.

Foto: Midaro s.r.o.

Vinný ocet

Jde o jeden z nejběžnějších druhů octů, který se vyrábí z hroznů bílého i červeného vína. Kvalita octa závisí právě na kvalitě hroznů, z nichž je vyroben. Octů existuje tolik druhů, kolik je druhů hroznových vín. Vinné octy se vyrábějí přímým biologickým kvasným procesem, při kterém je veškerý alkohol z vína přeměňován na kyselinu octovou. Takto vyrobený ocet obsahuje všechny příznivě působící látky, které se vyskytovaly ve víně před jeho zkvašením. Vinné octy se nejlépe hodí do salátů, dresinků, marinád a omáček. Ocet vyrobený z bílého vína je ideálním doplňkem pokrmů středomořské kuchyně, ale také ovoce a zeleniny. Využití vinného octa z červeného vína je v kuchyni všestranné.

Jablečný ocet

Jablečný ocet je dalším hojně používaným druhem octa, neobejde se bez něj snad žádná kuchyně. Jablečný ocet se vyrábí ze zcela zralých jablek biologickým kvasným procesem. Přidává se do salátů a zeleninových pokrmů, kterým dodává nenapodobitelnou chuť. Jablečný ocet se však nevyužívá jen v kuchyni, ale hojně je užíván také jako léčebný a podpůrný prostředek. Jeho užívání pomáhá při redukci hmotnosti, přispívá ke zlepšení zažívání a odstraňuje pocit únavy. Jablečný pektin, který je v jablečném octu obsažen, je velmi důležitým pomocníkem při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Dále je jablečný ocet plný vitamínů C, B1, B2 a B6, niacinu, kyseliny pantothenové, biotinu, kyseliny listové, nachází se v něm také menší množství sodíku, draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a železa.

Ocet balsamico

Balsamico, neboli balzámový ocet, má svůj původ v Itálii, konkrétně ve městě Modena. Jeho tradice tam sahá až do počátku 17. století. Tato kořenící přísada je vlastně vinným octem, který se však vyrábí ze zahušťovaného moštu jedné konkrétní odrůdy vinných hroznů - odrůdy Trebbiano. Balsamico má zajímavou nasládlou chuť, kterou získává až po několika letech zrání v sudech. Výroba balzámového octu se řídí speciálními předpisy. Balzámový ocet z Modeny a okolí získal dokonce chráněné zeměpisné označení „Aceto balsamico tradizionale di Modena“ či „Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia“. Toto označení mohou mít na etiketách pouze výrobky splňující přísná kritéria výrobních postupů. Balsamico je tak chráněno italským unijním zákonem. Balsamico se rovněž může vyrábět jak z bílých, tak i červených hroznů. Bílý ocet připomíná vodu, má však rafinovaně plnou chuť a je jemně nasládlý. Je o poznání jemnější než tmavý balzámový olej a slouží hlavně k dochucování smetanových omáček.

Bylinkový ocet

Přestože bylinkové octy nemají u nás přílišnou tradici, pomalu se dostávají i do českých kuchyní. U nich není příliš podstatné, z čeho byly vyrobeny, ale spíše čím byly ochuceny. Přestože jsou dnes již běžně k dostání, není problém si vyrobit domácí bylinkový ocet. Stačí jen koupit čistý bílý vinný ocet, nebo ocet jablečný a do něj pak přidat takové koření, jaké požadujete. Může jít o rozmarýn, kopr, tymián či estragon, ale zkusit můžete i zajímavou kombinaci s kořením, jako například s feferonkami, nebo bobkovým listem. Ničím neobvyklým není taková ingredience jako limetka či dokonce čokoláda. Na půl litru tekutiny se doporučuje dávat cca 3 snítky bylinek. Louhování trvá asi týden. Tyto aromatické bylinné a kořeněné octy jsou skvělé pro dochucování salátů a to nejen zeleninových, ale třeba také sýrových. Dodá jim aroma čerstvých bylinek a voňavého koření.

Rýžový ocet

Tento druh octa je známý z japonské kuchyně, kde je velmi důležitou ingrediencí pro přípravu sushi. Zalévá se s ním sushi rýže. Rýžový ocet zvaný japonsky „su“ se však využívá jako běžné dochucovadlo i v mnoha dalších asijských kuchyních. Je vhodný jak do salátů, tak i do marinád na maso.

Malinový ocet

Jen výjimečně dnes v obchodech narazíte na pravý malinový ocet vyrobený z malinového vína. Zralé maliny, které obsahují vysoký podíl vitamínu C, se zkvasí na víno a poté jsou využívány jako základ pro malinový ocet. Tento ocet je zajímavý svou tmavě červenou barvou, ale také mimořádně lahodnou chutí a bohatým aroma. Běžně se v ochodech setkáte spíše s vinným či ovocným octem aromatizovaným malinovou dření. Vyrobit si však malinový ocet můžete sami doma. Stačí vám k tomu 500 gramů zralých malin, které naložíte do 750 ml kvalitního vinného octa. Čtyři dny necháte maliny louhovat, občas láhev protřesete a poté scedíte. Malinový ocet je skvělý v kombinaci s různými druhy olejů, kdy si můžeme připravit perfektní základ pro marinování hovězího masa nebo zvěřiny.

Česnekový ocet

Pro přípravu mnoha pokrmů se skvěle hodí také česnekový ocet. Výborně doplňuje zeleninové saláty, vynikne v zálivkách na listové saláty i rajčata, je ideální pro nakládání masa ke grilování, do omáček a zkrátka všude tam, kde se běžně přidává bylinkový ocet. Česnekový ocet se připraví z bílého vinného octa. Do lahve kvalitního vinného octa se přidá několik oloupaných a lehce stlačených (šťáva se lépe uvolní) stroužků česneku. Česnekový ocet připravený z červeného vinného octa je nejlepším doplňkem pro přípravu čekankového salátu.

Lihový ocet

Klasický 8% lihový ocet využíváme pro sterilování okurek, děláme z něj nálevy a používáme ho také k zavařování nejrůznějších dalších druhů zeleniny, jako je květák, celer, řepa nebo houby.

- jpa -