Kaki je plodem stromu nazývaného tomel japonský (Diospyros kakí), který spadá do čeledi ebenovitých. Tento opadavý strom má velmi tvrdé dřevo, košatou korunu a ve své domovině běžně dorůstá až 15 metrové výšky. Botanický název Diospyros znamená Diovo ovoce, ale ve světě se kaki říká ještě mnoha dalšími názvy – tomel, churma, kakichurma, asijský persimmon, korejské mango, čínská švestka, medové jablko a známé je i pojmenování šaronské ovoce.

Původ kaki

Kaki je původem z oblasti jihovýchodní Asie, konkrétně z Japonska, ale dlouho se pěstuje také v Číně a dnes je již rozšířený v subtropických oblastech po celém světě. Pěstuje se i ve Středozemí, zejména tedy ve Španělsku, Itálii, Izraeli a Albánii a dokonce i v některých oblastech Ruska. Pěstování kaki se daří na pobřeží Černého moře, pod Kavkazem a v jižní části Ukrajiny. N náš trh se většinou dováží plody vypěstované ve Španělsku.

Plody

Kaki dorůstá velikosti 5 až 8 cm a může vážit mezi 200 až 400 gramy. Zralé plody mají jasně oranžovou barvu. Aby přežily dlouhý transport, jsou plody většinou česány ještě nezralé a tak je často třeba je nechat doma dozrát při pokojové teplotě. Jedině zralé ovoce je chutné a je možné ho jíst. Mělo by být na omak měkké a nemělo by mít žádné otlačeniny. Kaki je rychlým zdrojem energie, obsahuje totiž množství jednoduchých sacharidů. Dále je v tomto exotickém ovoci obsažena vláknina, vitamin C, draslík, vápník, hořčík, měď, mangan, železo a fosfor. Plody jsou dosti šťavnaté a obsahují asi 66% vody. Energetická hodnota ve 100 gramech kaki je 293 kJ, což je asi 70 kcal.

Konzumace

Kaki má velmi specifickou sladkou chuť, která se těžko popisuje. Dala by se přirovnat ke kombinaci broskve či meruňky s melounem a trochou vanilky. Je cítit i lehký nádech mrkve a dýně. Chutě se postupně mění stupněm zralosti. Kaki je však třeba jíst jen dobře vyzrálé, protože nezralé plody mají trpkou chuť, která je způsobena vysokým obsahem taninů. Kaki je chutné syrové, konzumovat se může stejným způsobem jako třeba jablko i se slupkou, ale většinou se slupka loupe. Je totiž hůře stravitelná a některým lidem by po ní mohlo být těžko od žaludku. Další možností je přeříznout ovoce napůl a vyjídat dužinu lžičkou.

Účinky kaki na člověka

Kaki by měli do svého jídelníčku zařadit lidé s onemocněním jater a ledvin. Bylo zjištěno, že kaki pomáhá trávit tuky, zaručuje správné fungování střev a pomáhá snižovat množství cholesterolu v krvi. Posiluje imunitní systém a metabolismus, pomáhá při stresu, nervozitě, únavě a nachlazení, dále zmírňuje svalové potíže a příznivě působí při srdečních problémech. Je dobré i pro pevné kosti. V kaki je obsažen také lykopen, což je antioxidant zpomalující procesy stárnutí. Člověk by se však měl vyhnout konzumaci málo zralých plodů, které mají natrpklou chuť. Kaki v takovéto podobě totiž může způsobovat vznik diospyrobezoárů, což jsou útvary v žaludku vytvářející se z nestrávených zbytků potravy. V plodech jsou obsaženy taniny, které v kombinaci se žaludečními šťávami vytváření lepkavou hmotu, na níž se nestrávené zbytky v žaludku vážou.

Použití v kuchyni

Kaki se v kuchyni může přidávat do nejrůznějších ovocných salátů, moučníků, dezertů, sladkých rýžových jídel, ale také do omáček či zmrzlin. Z kaki se dnes vyrábí i marmelády, ovocné šťávy nebo želé. Kaki lze také sušit podobně jako fíky.

Tiramisu z kaki
Potřebujeme:1 balíček dlouhých piškotů, 1dl amarreta, 1 vejce, 2 kaki, 250 g mascarpone, 3 lžíce cukru moučka, 20 g bílé čokolády

Postup: Kaki oloupeme, omyjeme, nakrájíme nahrubo a tyčovým mixérem rozmixujeme na kaši.
Z vejce oddělíme žloutek od bílku. Žloutek vmícháme společně s cukrem do mascarpone a z bílku ušleháme pevný sníh, který lehce vmícháme spolu s kaki do mascarpone. Dno formy vyložíme dlouhými piškoty a pokapeme polovinou amaretta. Rovnoměrně na ně rozetřeme polovinu krému a opět položíme vrstvu piškotů. Piškoty pokapeme zbylým amarettem a potřeme zbylým krémem. Na tiramisu nastrouháme bílou čokoládu a dáme jej do lednice ztuhnout. Podáváme vychlazené.

Bublanina s kaki
Potřebujeme: ½ másla nebo Hery (125 g), 3 vejce, ½ l mléka, 300 g špaldové mouky, 100 g polohrubé mouky, 150 g fruktózy (nebo normálního cukru), 1 prášek do pečiva, citronovou kůru z půlky citrónu, 4 kaki, špetku skořice, muškátu a citronové šťávy.

Postup: Ze změklého másla, vajec, mouky cukru, prášku do pečiva a citronové kůry si připravíme těsto. Kaki okoupeme, nakrájíme na kousky a ochutíme skořicí, muškátem a pokapeme citronovou šťávou. Těsto nalijeme na pekáč vyložený pečicím papírem a položíme na něj kousky kaki. Dáme do předehřáté trouby a pečeme asi 30 minut na 175 stupňů.

Plněné kaki
Potřebujeme: 4 kaki, 3 lžíce meruňkové marmelády, 2 plátky neochucené želatiny, našlehanou smetanu a likér podle chuti

Postup: Z kaki odkrojíme vršek a vnitřek plodu opatrně vydlabeme. Musíme dávat pozor, abychom jej neroztrhli. Vydlabanou dužinu vymačkáme přes cedník, přidáme k ní marmeládu, trochu likéru a 2 plátky želatiny, kterou jsme předtím namočili ve studené vodě. Tuto směs dáme vařit a mícháme, dokud nám nevznikne želatina. Poté ji necháme vychladit a až je studená, naplníme s ní ovoce a dáme ztuhnout do ledničky. Na každém kousku naplněného ovoce vytvoříme čepičku ze šlehačky a dle chuti můžeme ozdobit kousky vlašských ořechů, nebo lesním ovocem.

Studená polévka gazpacho z kaki
Potřebujeme: 500 g kaki, 400 g červených rajčat, 1/2 okurky, 50 g červené papriky, 50 g zelené papriky, 1 cibulku, 1 stroužek česneku, 50 g tvrdého namočeného chleba, 1 lžíci jablečného octa, 150 ml olivového oleje a sůl

Postup: Zeleninu opláchneme, papriku zbavíme semínek, vše nakrájíme na kousky a dáme do hrnce. Oloupeme kaki, nakrájíme ho a přidáme společně s namočeným chlebem do hrnce. Několik kousků kaki si necháme na ozdobu. Do hrnce přidáme stroužek česneku, ocet a vše rozmixujeme šlehačem. Směs scedíme a dochutíme olivovým olejem a solí. Vzniklou polévku podáváme vždy chlazenou a můžeme ji ozdobit kouskem kaki na párátku.

Pěstování kaki

U kaki k nám dováženého je problém, že plody většinou neobsahují žádná semena. Pokud si tedy chcete doma kaki vypěstovat, musíte si ve specializované prodejně semena zakoupit. U nich však nemáte jistotu, že vám naklíčí. Vhodnější je si proto sehnat naroubovanou rostlinku. Tomel japonský je velmi odolný, v létě mu vyhovují podmínky, které u nás panují a v zimě bez problémů vydrží i mrazy klesající k -15 stupňům Celsia. Ve větším chladu je třeba rostlinu zakrývat. Ideální zimovací teplota se pohybuje okolo jednoho stupně. Květináč, v němž máme tomel zasazen, brzy z jara vyneseme ven, případně na balkon. Zpět do místnosti jej pak vracíme až s prvními mrazy. V létě je třeba pravidelně zalévat v menších dávkách, dopřát ji bohatou výživu v podobě tekutého hnojiva a plné slunce. Zemina, v níž je rostlina zasazena, by měla být dobře propustná. Tomel na podzim opadává, ale případné plody na něm zůstanou i po opadu listí. Rostlinu je možné pěstovat jak klasicky, tak i jako bonsai, což však vyžaduje větší pěstitelskou zdatnost.

- jpa -

Další články z rubriky
Avokádo – bohatý zdroj minerálů i pěkná pokojová rostlinka
Citrusy pro zdraví i pro krásu
Zimolez kamčatský a muchovník – oblíbené alternativy borůvek
Jak správně sklízet a skladovat hrušky?